Název nástroje pochází z italštiny a znamená vlastně malý violon. První moderní violoncello vyrobil v Cremoně v roce 1572 Andrea Amati.
Nástroj vydává bohatě sametový a vřelý ton, v některých polohách je zvuk nástroje velice podobný lidskému hlasu. Cello je schopno zvukem vyjádřit mnoho pocitů díky barevným odstínům různých herních technik. Právě proto bylo pro violoncello napsáno mnoho skladeb (suit, sonát, koncertů) snad všemi významnými skladateli.
Tento nástroj se hojně využívá v klasické hudbě, ale uplatnění nachází i v jiných žánrech, především v hudbě populární.